Úvod / Galerie / Představujeme - prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr. h. c.
Představujeme - prof. Mgr. Jindřich Štreit, dr. h. c.
Pan Jindřich Štreit se narodil v Stříteži nad Bečvou
v roce 1946. Z pěti dětí jako nejstarší. Dětství, dle jeho slov harmonické, prožil v kruhu rodiny až do doby studií
v Olomouci na Pedagogické fakultě. Sem přišel z Rýmařovského gymnázia. V Olomouci, v roce 1963, si za 400 korun kupuje první fotoaparát. Studium na vysoké škole s sebou nese první zkušenosti
s fotografováním, organisováním výstav a také svou vlastní první výstavou v roce 1967.
Po studiu zahajuje pedagogickou činnost v Rýmařově, po roce se stává řiditelem školy
na Sovinci, později pak v Jiříkově. V roce 1971 si bere za ženu celoživotní partnerku Agnes
a narodí se jim dcera Monika. Zde, v tomto odlehlém kraji se zaměřuje na dokumentární fotografii. Ostře
a bez pozlátka dokumentuje provinční prostředí. Na fotkách vidíme konflikt mezi tvrdou realitou
a ledabylou propagandou, lidové zvyky i ,,pokleslou agitku“, nesnadný život v tomto kraji,
ale i radosti všedního dne. Touhu lidí žít i s vědomým pocitem marnosti.
Jako kronikář obce Sovinec přichází do rodin a má možnost dokumentovat také běžný život ,,malého člověka“ s jeho sny, s jeho touhou po Bohu, s jeho láskou k bližnímu, ale i s jeho bankrotem citů.
V roce 1975 uvádí v olomoucké galerii Pod Podloubím výstavu Romové bez romantiky.
Mezi lety 1977 a 1978 absolvuje studium na Škole výtvarné fotografie Svazu českých umělců
v Brně. Následuje absolventská výstava snímků s divadelního zákulisí Divadlo života. Touto výstavou je Šterit již plnohodnotně zařazen do odborných periodik.
V osmdesátých letech se pak Štreitův dům na Sovinci stává azylem pro podobně kriticky smýšlející umělce. Pořádají se zde neoficiální setkání, výstavy a koncerty. V roce 1982 po Štreitově účasti na nepovolené výstavě Setkání v Praze, po které je vzat do vyšetřovací vazby, je Štreitovi zabaven veškerý fotografický materiál i fotoaparát. Je odsouzen na 10 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky za hanobení republiky a je mu zakázaná učitelská činnost.
Po propuštění pracuje jako knihovník, posléze jako dispečer Státního statku Ryžoviště. Spolupracuje se Surrealistickou skupinou. Vytavuje na Sovinci soubor Sféra snů. Ta je ještě před zahájením zakázána. Následující výstavy již probíhaly pod dozorem Státní bezpečnosti. O to více Štreit pracuje. V roce 1989 se setkává se s Fredem Baldwinem z Houstonu, řiditelem fotografického festivalu a získává pozvání do USA. Tam zahraniční veřejnost uznává jeho práci s poctami. Zájem o sovineckého fotografa vrcholí zařazením šesti Štreitových snímků do sbírky Muzea moderního umění v New Yorku. V roce 1990 Jan Špáta připravuje o Štreitovi dokumentární film Mezi světlem a tmou. V letech 1991 až 1994 zahajuje výuku na Slezské universitě v Opavě v Institutu tvůrčí fotografie a působí i na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Po roce 2003 na žádost studentů začíná Štreit vyučovat i na FAMU v Praze.
Zahraniční zájem neopadá, důkazem je pozvání zdokumentovat panelákového sídliště
v Remeši, nebo také cyklus fotografií z okresu Sain-Quentin či projekt Nábřeží Rohan. V Rakousku vzniká série snímků Farma. Dále Štreit fotí i doma např. výstava Lidé olomouckého okresu 90. let 20. století očima Jindřicha Štreita. Tato putuje i po zahraničních galeriích. V roce 1995 fotí maďarskou pusztu, z Japonska vzniká série snímků Lidé z Akagi. V devadesátých letech navštěvuje Rusko. Dokumentuje tam českou menšinu, kláštery na Sibiři, uprchlické tábory v Ingušsku a Čečně, v Grozném prosté občany zasažené válkou. V poslední době dokumentuje Bruntálsko, lidi z Vítkovska, pořádá výstavy, fotí sociální témata našeho kraje, které nikdy svou dojemností nevyhasnou.
Jindřich Štreit svýma očima vidí mnohé. Podává důkaz lidství za každé doby a situace.
Nemusíme fotografii dlouho studovat, téměř vždy je jasné, co je záměrem. Štreit totiž fotí především naši kolektivní paměť. Naše vlastní memento…
S úctou Ivana Mertová Pobucká
Některá ocenění:
2000 – Docentura na Katedře fotografie Filmové a televizní fakulty Akademii múzických umění, Praha.
2006 – Medaile za zásluhy I. třídy při příležitosti státního svátku vzniku samostatného Československa. 2007 – Cena Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury.
2008 – Titul Osobnost české fotografie.
– Cena města Uničova.
2009 – Pamětní medaile University Palackého v Olomouci a Stříbrná medaile Slezské university
v Opavě. Titul profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
– Václavem Klausem jmenován profesorem pro obor volné a užité umění.
2014 – Čestný doktorát Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě.
Zveřejněno: 2.5.2017